Z indiánky zralou ženou

Milujete příběhy? Já ano.

Dnes sdílím příběh Lucie Koláříkové. Ženy, která má obrovský potenciál podnikající mámy a která si uvědomila svou hodnotu a jde si za svým. Svůj příběh sdílela v naší FB skupině Podnikající máma, kde pomáháme maminkám objevit svůj potenciál, posílit svou sebehodnotu a plnit si své sny díky podnikání. A já nyní její příběh sdílím dál, prosím sdílejte ho také…Je krásný a inspirující. Díky Lucko a držím palce. ♥

Monika Švejdová

Příběh Lucie Koláříkové

Nejprve jsem chtěla napsat článek o tom, jak se se mnou rozešel on. Můj partner a otec mých dětí. Jak zadupal mé sny a touhy, zničil mé přání a naděje, sebral mi víru, zabil náš vztah a nakonec opustil mě i naše dvě dcerky. O tom, jak mi závěr druhého těhotenství zpestřoval nekonečným množstvím esemesek a messenger zpráv. O tom, jak slavil můj pobyt v porodnici a příchod druhorozené dcerky. O tom, jak byl ohleduplný v mém šestinedělí a vzorně se o nás staral. O tom, jak si užíval na firemním večírku, zatím co já se starala o jeho dvě holčičky. O tom, jak jsem mu před Vánoci řekla, ať odejde, že mě ničí. O tom, jak mi pod stromek nadělil pouze jeden dárek.

Nemiluji tě!

„Nemiluji tě, nemám tě rád, nepřitahuješ mě, nechci tě. Nedávej si vůbec žádné naděje, nikdy se nevrátím, Indiánko.“ Indiánko, tak mi poslední dobou říkal často. Proč vlastně? Protože jsem byla pracovitá? Třídila odpad? Starala se vzorně o domácnost? Věnovala se dětem? Zajímala se o Montessori, barefoot a nošení? Protože jsem ho milovala? Protože bych za něj dýchala? Protože jsem nebyla sexbomba ve spodním prádle, co je vždy po ruce? Ano, sex. Ten proklatý sex. To jediné nebylo dle jeho gusta. Však komu by se chtělo s celou domácností na bedrech, se starší dcerkou na krku a těhotnou koulí vpředu. Jenže milí páni, porno je jen sen, ne realita.

Také bych mohla napsat o tom, jak chutnají začátky v pekle. S třicítkou za dveřmi, nekonečně dlouhou hypotékou, s dvěma dětma a čtvrtým patrem bez výtahu. O tom, jak jsem ležela zhroucená na koberci mezi hračkami a polykala slzy. Několikrát musela přijet ona, aby mě svým sarkastickým humorem kopla do zadku. Díky mami! Přijel i on, revize bytu byla nutná. Díky tati! A díky jeho mamince a všem co za mnou stáli a poctivě hlídali.

Jenže koho by takový článek zajímal, že? Kdo by chtěl číst o něčem, kde někdo fňuká, trpí, viní ostatní za své chyby, lituje se, nesnáší svět, nadává na nepřízeň osudu, hroutí se ze svých nezdarů a nezná svoji hodnotu? Jak demotivující! Snad každý zná ten pocit, když srdce bouchne. Proto jsem se rozhodla napsat o tom, jak z malé indiánky vyrostla sebevědomá žena.

Z indiánky sebevědomou ženou!

1. Motivační JÁ

Byli jsme my, ale kdo jsem vlastně já? Kdo jsem byla před tím? Co jsem chtěla? Jaké byly mé sny, přání, touhy? Vzala jsem tedy papír s tužkou a psala. Co mám ráda? Ano, svíčky. Miluji, když hoří a ještě víc, když voní po celém bytě. Ponožky, teplé huňaté ponožky. Nesmí mi chybět oříšky, ovocný čaj a hezké knihy. Miluji tanec, hudbu a šperky. Krásné a originální, žádné kýče. Pastelové barvy a měkkost peřin. Ocením smyslnou masáž a pevné objetí. Co miluješ ty? Obklop se tím a dělej si radost. Hýčkej se, nikdo jiný to totiž neudělá!

2. Revize a očista

Vymést všechny kouty, to je důležité. Každý kousek srdce, každou pavučinu. Vzpomínky hezké i nehezké. Ony totiž se současným stavem nemají už vůbec nic společné, jen zbytečně bolí. Jistě opět přijde jejich chvíle, ale teď se píše přítomnost. Ty ji píšeš! Nutností je i velký úklid. Oblečení „na doma/chatu/potom“ neexistuje. Stejně jako poloprázdné tuby s kosmetikou, sentimentální předměty, věci co se hodí, cenné poklady a jiné kýče co hyzdí obydlí. Něco ocení charita a zbytek popelnice. Je čas udělat vítr. Co tě dělá šťastnou? Který předmět je zbytečný? Co ráda nosíš?

3. Padat? Povoleno!

Akcelerace, decelerace, oscilace. Nahoru dolu, vzestup a pád. Je to tak a ne jinak. A když už si myslíš, že je vše v naprostém klidu, vždy přijde něco, co tě zase kopne do zadku. Vstaň a nevěš hlavu, patří to k tomu! Dobrou zprávou je, že intervaly se zkracují a pády už nejsou tak tragické. Věř, že přijde den, kdy půjdeš po rovině a do kopce za štěstím. Víra je důležitá!

4. Čas na změny

Vlasy, nehty, obličej, šatník, botník, duše. Nadešel čas na nový účes, pár pěkných kousků oblečení, nové botky, hezkou knihu, sexy parfém. Prostě něco co tě zahřeje u srdce, vyvolá endorfiny v těle a rozzáří úsměv na tváři. Ale pozor! Je to vysoce návykové.

5. Zvyky a návyky

Nakupování a dělání si radost je pravidlo číslo jedna. Nekoukat každou chvíli na telefon zda pípne zpráva, pravidlo číslo dvě! Velmi příjemným zvykem je vstát dříve než děti a dopřát si sprchu. Hezky se nalíčit, rozmazlit se tělovým krémem, vypít si v klidu ranní čaj, vykouzlit úsměv na rtech a čekat na probuzení malých zlobisek. A že je teprve sedm hodin? No a co, nový den právě začíná. První osoba, která je na pořadu dne, jsi právě ty! A je jen na tobě, jakými příjemnými rituály si okořeníš svůj den.

6. Láska a sebeláska

Láska je důležitá. Sebeláska ještě víc. Ta tě nabije vnitřní jiskrou, sílou a energií. Přijmi se taková, jaká jsi. Pokud se ti něco nelíbí, změň to. Pokud to nejde změnit, hledej pozitivum a krásu. Směj se, rozdávej radost, mysli pozitivně, dělej příjemné věci a dobré skutky. Vše co vyšleš, se ti vrátí! Raduj se ze života a hledej to hezké. Zpočátku jsem ho po maratónech s dětmi do čtvrtého patra proklínala. Dnes mám na každé schodiště nějaké moudro. Co tě nezabije, to tě posílí. Bez práce nejsou koláče. Mám na to a dám to. Sakra, já už jsem doma?! Sebeláska není jen o duši, je to i fyzická láska. Kdo by měl tvé tělo znát lépe než ty? Hýčkej se!

7. Audrey Hepburn

Vystihující! Úžasné a jedinečné! Každá žena je osobnost. Krásná elegantní osobnost, kterou obklopuje pozitivní náboj a smyslný šarm. Vnímej se tak i ty. Jsi krásná. Bože, jsi krásná!

  • Krásné oči, hledej dobro v druhých. Krásné rty, vyslovuj jen vlídná slova. A dokonalé nohy, choď s vědomím, že nikdy nejdeš sama.
  • Pro štíhlou postavu se poděl o jídlo s hladovými.
  • Neměň se. Najdi svůj styl a drž se ho!
  • Dospělostí zjistíš, že máš dvě ruce. Jednu, abys pomohla sobě a druhou na pomoc ostatním.
  • Pamatuj! O člověku zjistíš víc tím, když budeš naslouchat jemu a ne tomu, co říkají druzí.
  • Krása ženy není jen v zevnějšku. Ta skutečná je v její duši. Láska a vášeň, kterou dává najevo.
  • Šťastné ženy jsou krásné. Elegance je krásná. Krása s léty přibývá. Smích léčí.
  • Recept na štěstí? Neexistuje!
  • Všechno staré bylo také kdysi nové. Nové nemusí být lepší. Je to prostě jen jiné.

Rozhodla jsem se!

No a tohle byla taková poslední kapka k tomu, abych se utvrdila v tom, že po rodičovské chci dělat úplně něco jiného než do teď (zdravotnictví/porodní asistence). Rozhodla jsem se, že založím se svým týmem neziskovou organizaci. Na pomoc opuštěným ženám, především matkám.

Kdo jiný by měl vychovat zdravě sebevědomé děti, než sebevědomá matka? Koncept spočívá v jejich celkové proměně, hlavně v tom, aby se přijaly takové, jaké jsou. Krásné a ženské. Takové, aby mohly vychovat generaci, která změní svět. Projekt se bude orientovat i na opuštěné muže s dětmi. A především na komunikaci a RODINU!

Věřím v to, že většina problémů vychází z výchovy. Ta by měla být milující, respektovaná, partnerská a jasná. Chlapečci by měli býti gentlemany a holčičky graciézní princezny. Na to svět zapomněl. Také věřím v to, že když se posílí tato osvěta, bude svět lepší, krásný.

Vychováme novou generaci, která bude mít ráda zvířata, ubude těch opuštěných a týraných. Generaci, která si bude vážit starších lidí a bude je brát s respektem. Generaci, která v postižených lidech uvidí kouzelné bytosti zasluhující si toleranci. Generaci, které nebude lhostejný osud lidí bez domova. Generaci, která nechá umírat důstojně a v pokoře. Generaci, která řekne válkám STOP!

Myšlenku mám, elán mám, chuť mám, motivaci mám. Jen teď pořád přemýšlím, jak to uchopit….

Lucie

Poznáváš se v příběhu nebo také toužíš po změně?

Vytvořily jsme Klub Podnikavých maminek, kde ukazujeme maminkám, jak objevit svůj potenciál a ukázat ho světu. Přidáš se knám?

 

 

Lucie Kolářiková

Jsem porodní asistentka a matka dvou úžasných dcer. Bydlím ve Strakonicích a momentálně je mou náplní na rodičovské dovolené kromě péče o děti, seberealizace a partnerské vztahy.

Komentáře

  1. jana napsal:

    krásný článek, držím palce!

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *