Seberealizace není kariérismus!

V současné době má žena, matka, dvě možnosti, jak strávit svou mateřskou dovolenou. Buď se vrátí do práce a dítě přenechá chůvám, babičkám, jeslím a dalším státním institucím. Nebo zůstane doma a pečuje o své děti sama.

Co je správně? Co ženě přinese více pocitů uspokojení?

Ani jedno. Oba dva případy považuji za extrémy, které nevedou nikam jinam, než k narušeným vztahům, pocitům viny a odsouvání skutečného problému.

Extrémy

Žena, která se vrátí do práce, nebo do školy, si efektivně naplňuje potřebu seberealizace. Měla by být spokojená a měla by mít více energie na péči o děti a domácnost. Má více energie? Je spokojenější? Nebo je nervózní, když nestíhá. Žene své dítě, aby pospíchalo s oblékáním. Neustála kontroluje příchozí maily a na opakované otázky svých ratolestí odpovídá buď nepřítomným pohledem, nebo nerudností?

Tomuhle říkám honba za kariérismem a ve šťastném mateřství nemá své místo. Žena sice neopustila své staré já. Stále je sama sebou. Ale také nevyužila tu drahocennou příležitost k nalezení svého nového já.  Utéct od dítěte do kariéry je jen odsouvání problémů, které přináší běžná rutina mateřství.

Je to tedy tak, že žena, která se rozhodla věnovat se svým dětem na úkor vlastního potenciálu a inteligence vyhrává soutěž o spokojenější mámu? Také ne. Tato žena upadla do druhého extrému a spadla do pasti frustrace a méněcennosti. Odsouvat své potřeby kvůli potřebám dětí je možná ze začátku nutné, ale dlouhodobě vede k vyhoření.

Jak dosáhnout seberealizace?

Potřeba seberealizace vede k aktivitě, kterou děti po matce vyžadují. Uspokojování potřeb vede ke spokojenost, kterou děti vyžadují. Jak ale dosáhnout seberealizace a nespadnou do pasti kariérismu?

Ponoříme se do své nové role matky, opustíme své staré já a začneme definovat sebe sama z takové pozice, kdy jako vstupní podmínku započítáváme děti.

  • Jak mohu být spokojená a přitom si užívat čas s dětmi?

Hledám, co mě baví, a přitom to bude zajímat děti. Co mohu dělat a přitom nechat děti, aby mě sledovaly? Co mě naplňuje tak, že jsem schopná si sednout k dětem na koberec a hrát si s nimi, aniž bych měla pocit, že ztrácím čas?

  • Jsme schopné takovou věc najít?
  • Víme vůbec co chceme, nebo jsme se v každodenní rutině již ztratily?

Mateřství není žádné jednoduché téma. Abychom byly schopné vybalancovat rozdíl mezi naplňující seberealizací a soutěživým kariérismem, musíme se ponořit do hloubky naší osobnosti a hledat. Těch témat, kterých bude třeba zpracovat, než nalezneme sami sebe, může být tolik, že nás to na první pohled odradí. Kdy jindy ale začít, když ne teď? Co jiného nám zbývá?

Je to jemná rovnováha mezi tím, kdy si plníme sny a vstupujeme do světa a mezi tím, kdy unikáme před realitou mateřství do práce. Je to skutečně jemný rozdíl a je třeba se ponořit do hlubin své osobnosti

Jak rozpoznáme rozdíl mezi kariérismem a seberealizací?

Myslím, že se ten rozdíl dá rozeznat tehdy, kdy netrpíme pocitem viny. Kdy máme harmonický vztah s dětmi a kdy jsme šťastné, ať už děláme nějakou pro nás důležitou činnosti, nebo kdy si „jen“ hrajeme s dětmi.

Šťastná máma je aktivní žena, která si plní své sny a ukazuje dětem svět. Děti jsou zde nezbytnou výchozí podmínkou, jinak to nemá smysl.

Martina Mikolášová

Založila jsem projekt Šťastná máma a spolupracuji na projektu Podnikající máma.

Jsem maminka tří dětí a zabývám se otázkou, jak prožít radostné mateřství a vychovat šťastné děti.

Své zkušenosti jsem shrnula do publikace"Cesta ke šťastnému mateřství".

Žiji podle motta, že šťastná máma si plní své sny a ukazuje dětem bohatší svět!

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *